Byty - rodinné domy
Pro děti
Zvláštní péči je nutné věnovat dětem - děti se totiž dělí minimálně na čtyři skupiny.
První skupinou jsou miminka, která se teprve narodí či už narodila. Ta mohou být v pokojíčku nebo v místnosti, kde budou s rodiči až do tzv. školkového věku.
Druhou skupinou jsou školní děti. Prvňáčkovi už je nutné jeho pokoj přizpůsobit potřebám prvního studia.
Další zlom nastává v pubertě nebo v době, kdy jde dítě na střední školu. Dále při vysoké škole, nebo když se chce zabývat svojí první prací. Je nutné úpravě pokoje pro dítě věnovat dostatek času, občas i větší finance. Je ovšem možné za určitých pravidel zachovat nábytek od základní školy až do vysokoškolského věku. Můžete jen přikupovat nějaké doplňky, barvy, což vás nevyjde zase na tolik peněz.
Proto je nutné vědět o rodině, která prostor obývá, docela dost informací. Okolí a rodina by měli být obeznámeni s tím, že bude nutná určitá spolupráce.
Protože pokud by jeden z rodiny nechtěl nebo neměl zájem o zásadní informace, byla by to velká škoda a projekt by se nemusel zdařit úplně 100%, tak jak bychom potřebovali. Změna k lepšímu nastane ale i v těchto případech. Tímto také prohlašuji, že informace, které se o rodině dozvím, jsou soukromého charakteru, tudíž je nešířím ani mezi členy rodiny. Nikdo se nemusí bát říct mi své požadavky, nároky, touhy nebo věci, které by v životě rád zkusil. Jeho rodina se to nedozví, v případě, že sám nebude chtít. Je to uzavřené tajemství mezi mými klienty a mnou. Dále pracuji s daty narození, horoskopy a numerologií.
Hlavní je zjistit, kdo v tom domě bydlí, pracuje, pro kterého člena rodiny je co vhodné a kde se nejvíce zdržuje. Tatínek například podniká, maminka nechce zůstat na mateřské, chce nastoupit zpátky do práce a je třeba zjistit, zda je pro dítě a jeho charakter vhodný ten pokoj, ve kterém žije. Každé dítě je jiné – stydlivé, bojácné, nebo naopak moc rychlé. Dneska se často užívá výraz „hyperaktivní" pro rychlé, neposedné děti. Nenazvala bych je hyperaktivní, děti jsou dnes všechny hyperaktivní, mají rády mnoho činností najdou, jsou tzv. zrychlené a má to svůj význam. Budou to v životě potřebovat, protože nároky na jejich znalosti, rychlost, vnímání budou o hodně vyšší než ty, které byly kladené na nás.
My jsme měli více času rozmyslet se, co chceme dělat na škole, oni už bohužel tohle štěstí mít nebudou. Takže pokud máte dítě, které je údajně hyperaktivní, buďte šťastný rodič. Není nemocné, bude většinu života vstřebávat více informací. Je to sice náročnější na výchovu a na vaši energii, ale pokud pochopíte jeho potřeby, dítě bude schopné rychleji vstřebat spoustu informací a zařídit si podle toho život. Proto dětským pokojům věnuji zvláštní péči a pracuji jak s rodiči, tak zjišťuji, co se dětem líbí.
Co se líbí dětem, nemusí se líbit i rodičům! Tady bych doporučila dětem nechat více volného projevu. Chci, aby se vyjádřily, co se jim líbí, co by tam chtěly mít. Velmi úspěšně se dají eliminovat i věci, jako třeba šikana dítěte. Dispozicí dětského pokoje se dá napomoci tomu, aby se nebálo kolektivu, aby ho pokoj podporoval v tom, že jej kolektiv už nebude utiskovat. Stává se, že se dítě svěří samo. Je schopno mluvit o tom, jestli jej kamarádi mají rádi, jak se cítí ve škole, jak se cítí ve skupině. Hodně dětí má spoustu kroužků, nejen rodiče, ale i škola na něj kladou vysoké nároky a děti už nemají tolik klidu samy pro sebe. Děti jsou někdy dost přetěžovány.
Rozdílně se upravuje byt i v případě, že chce rodič u dítěte rozvíjet kolektivní sport. Protože je rozdíl mezi kolektivním sportem a sportem pro jednotlivce, pokoj nemůže být vybavený úplně stejně. Jiný bude pokoj pro budoucího úspěšného hokejistu, jiný pro budoucího tenistu. Pro hokejistu podporujeme zónu, která nese podporu v týmu, úspěch. Pokud však chceme, aby hrál dobře tenis, pak nepotřebujeme, aby byl týmový hráč, ale naopak podporujeme osobitost. Hráč na housle je však zároveň sólista i týmový hráč, musíme ho podpořit v citu a umění. Pokud chceme, aby dcerka byla malířka, upravujeme zónu umění, staráme se o to, jaké má věci v této zóně, jestli odpovídají tomu, co si přeje dělat.
To samé se týká sourozenců. Pokud je sourozenec s jiným sourozencem v pokoji, je nutné, aby se upravil tak, aby se navzájem neomezovali. V případě, že má každý svůj pokoj a nemají se rádi, nespolupracují, perou se, hašteří se, je nutné tyto dva pokoje sladit, aby sourozenecký rivalismus přestal a začali si pomáhat a mít se rádi.
Domácí zvířata
Máme rádi zvířata!
Jelikož jsem bývalý pejskař, nyní vlastník krásného Perského kocoura :-), a moji známí mají spousty domácích zvířat od myší až po opičky, donutilo mne to zamyslet se i nad otázkou bydlení a odpočíváren našich domácích mazlíčků. Je důležité, abychom je začlenili do prostoru. Vytvořili jim pohodlný typický i netypický pelíšek. Předěláme i Vaši králíkárnu nebo kurník tak, že se budou chodit sousedi dívat, co to máte na zahradě, ale zvířata budou účelně a spokojeně bydlet.
